Adventní kalendář: 8. prosinec

Jesličky s Ježíškem, nad kterými se sklání Panna Marie se sv. Josefem, oslík, volek, pastýři s ovečkami a mnoho dalších figur... Dnes se podíváme na další tradici úzce spojenou s adventním časem – na betlémy.

Výjevy zpodobňující narození Ježíše Krista se objevují již od 3. století, ale nejedná se ještě o betlémy, jak je známe dnes. Za otce této tradice je považován sv. František z Assisi, který měl v roce 1223 v italském městečku Greccio v jeskyni připravit scénu s jesličkami, živým oslem i volkem. Nad jesličkami pak sloužil mši, která je považována za předchůdce půlnoční mše. Z konce 13. století pak pochází také italský, již sochařsky provedený betlém od Arnolfa di Cambio. V Itálii stavba betlémů (it. presepio) již méně monumentálních brzy zapustila kořeny a stala se tradiční součástí Vánoc. Z Itálie se pak tradice šířila do celé Evropy.

František z Assisi (autor Giotto)

Do Čech dorazily betlémy s jezuitským řádem jako podpůrný prvek protireformace. Betlém v životní velikosti, jeden z vůbec prvních ve střední Evropě, postavili v roce 1562 v kostele sv. Klimenta v areálu Klementina. A měli úspěch! Pražané se na ten div chodili dívat ve velkém. Postupně se pak tento zvyk stavění monumentálních kostelních betlémů rozšířil po českých zemích. A po jezuitech se tohoto úkolu ujaly další řeholní řády, např. františkáni a kapucíni. Známý je například barokní betlém v kapucínském kostele v Praze na Hradčanech. Betlém se skládá z 32 lidských a 16 zvířecích figur v téměř životní velikosti!

Betlém v kapucínském kostele na Hradčanech

Od poloviny 17. století se staví kostelní betlémy i na severočeských panstvích. V roce 1667 byl postaven betlém z dřevěných vyřezávaných figur v kostele sv. Václava ve Šluknově (ten současný je z 20. a 30. let 20. století). Známe doklady i o dalších kostelních betlémech v kraji vznikajících v průběhu 17. a 18. století. Oblíbené byly betlémy z malovaných desek, ty se mohly doplňovat dalšími doplňky, například oděvem. Zkrátka „theatrum sacrum“ (posvátné divadlo).

Betlém ve Šluknově

Zásadním zlomem v historii betlémů je rok 1782 a zákaz Josefa II. stavění kostelních betlémů, které označil za něco dětinského, nedůstojného, za hračku. Lidé si ovšem jesličky nechtěli nechat vzít, a tak se stavba i tvorba betlémů přesunula do jejich domovů. V českých zemích vzniklo několik betlémářských regionů, ale my se budeme věnovat tomu šluknovskému. Právě zde například vznikl už v roce 1852 v obci Fukov první betlémářský spolek ve střední Evropě. Vrchol betlémářského řemesla nastal ve 20.-30. letech 20. století.

Výroba betlémů se tu nesoustředila jen na statické, ze dřeva vyřezávané postavy, vznikaly tu i mechanické betlémy – papírové či skříňkové. Působilo zde několik významných betlémářských autorů, například Johann Birnbaum, malíř z Jiřetína, či Eduard Kindermann, mistr malovaných pozadí a iluzionistických panoramat. Velmi produktivní byl Franz Rosche, původně kameník a pak výborný řezbář, jehož zachráněný betlém můžete vidět v mikulášovickém kostele.

Franz Rosche

Mezi unikáty patřil také tzv. Kiesslichův pohyblivý betlém, jeden z největších pohyblivých betlémů ve střední Evropě. Měřil neuvěřitelných 36 metrů a byl osazen 1200 figurkami. Dnes je z něj bohužel dochována jen malá část v Muzeu Rumburk.

Plakát Muzea Rumburk

Věděli jste, že...
šluknovské betlémářství bylo v roce 2015 zapsáno na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje?