|

Unikátní a několikrát pro velký ohlas prodloužená výstava srovnávacích fotografií z města a jeho okolí. Na téměř sto padesáti dvojicích snímků uvidíte Děčín současný v porovnání s Děčínem historickým. Autor dnešních fotografií, Vladimír Širlo, a autor scénáře výstavy, Ladislav Mühlstein, se snažili nalézt co možná nejpřesnější bod, odkud ten který snímek fotograf kdysi v minulosti pořídil, a tento záběr zopakovali. Uvidíte nejen nejznámější děčínská panoramata, jakými jsou například řetězový most císařovny Alžběty z let 1853 - 1855, v roce 1933 vyměněný za Tyršův most, pohled na Děčínský zámek či Pastýřskou stěnu. Připomeneme vám řadu domů i celých ulic, které musely ustoupit totalitní moci, například plošné demolici provedené (v několika vlnách) bezcitně na dnešním Masarykově náměstí a přilehlých ulic (Kostelní, Václavská...), kde například málem turistický symbol města hotel Praha lehl v prach v únoru 1967 spolu s celou barokní zástavbou v dnešní Plavební ulici, a tento skvost byl nahrazen obytným panelovým domem.
Připomeneme vám, jak vypadala dnešní Myslbekova ulice, když jí ještě nevévodil vřed na tváři Děčína - všem dobře známý Kokos, bývalá to budova OV KSČ postavená v 80. letech 20. století, dnes fakulta ČVUT Praha. Uvidíte Tyršovu ulici bez „paneláku na kuřích nožkách“, uvidíte také naprosto raritní snímek žní na poli (dnes park) před kinem Sněžník, a dozvíte se třeba, že nejstarším, unikátním domem na Labském nábřeží (v bývalé obci Weiher) je onen malebný dům neřesti Sedmé nebe. Nasáknete také úžasnou společenskou atmosféru říčních lázní, stojících kdysi na břehu Labe, nedaleko dnešní Střelnice. Na stejném místě dnes stojí garáže, které, přestože tak pestrobarevné, kolorit města nijak nepozdvihují. Lázně padly za oběť nikoli režimu, ale „pouze“ přírodě - povodni v první polovině 20. století a již nikdy nebyly obnoveny - beztak znečištění Labe sílilo a nedělní společenská setkání se stále častěji přesouvala jinam.
To a ještě mnohé další zajímavosti uvidíte na dlouhodobé výstavě Děčín - proměny města, na jejíž přípravě se odborně podílel také historik Petr Joza. |