Adventní kalendář – úvod

Netrpělivé otevírání číslovaných okének, vylupování čokoládek, tu ve tvaru hvězdy, tu sněhuláčka. A těšení se na magické číslo 24. Kdo by neznal adventní kalendář? Tradice kalendáře plného dobrot, vlastně tak trochu v rozporu s adventním půstem, není tak dlouhá, ale nějaká grafická podoba odpočítávání předvánočního času má historii výrazně delší.

Její počátek bychom nalezli v protestantských německých rodinách již v polovině 19. století. K vizualizaci plynutí času se používaly souběžně různé metody. Asi nejprostší formou byly křídou kreslené čáry na dveře (delší pro každou adventní neděli), které děti každý den umazávaly. Nebo děti postupně přidávaly do jesliček (na počátku prázdných) stébla slámy, aby se Ježíšek narodil do měkkého. Jednotlivé dny také mohly být symbolizovány na tzv. vánoční svíci vyznačenými úseky a každý den odhořel jeden z nich. Našemu pojetí adventního kalendáře je pak blíže zvyk připevňovat na zeď 24 obrázků s vánoční a náboženskou tematikou, zachycený v knize Elise Averdieck z roku 1851. Od toho už je jen krůček k tištěným obrázkovým kalendářům.

Výše představené zvyky neměly jen krátit čas netrpělivým dětem, měly sloužit také k náboženské edukaci a duchovní přípravě na Vánoce. Obdarování dětí nebylo původním smyslem Vánoc. V 19. století se ovšem obdarovávání přeci jen dostává do popředí, Vánoce se postupně sekularizují a ve 20. století tento trend výrazně zrychlí. Můžeme to pozorovat právě i na adventních kalendářích. Tištěnou podobu dostávají na samém počátku 20. století. V roce 1902 se v Německu začaly prodávat zřejmě nejstarší exempláře adventního kalendáře, ještě v podobě tzv. vánočních hodin. Ciferník obsahoval jen čísla od 13 do 24, děti si mohly posouvat ručičkou každý den o jedno políčko dále. Na políčkách se nacházely nábožensky motivované písně a obrázky.

Za skutečného otce adventních kalendářů, jak je známe dnes, je považován Gerhard Lang, společník mnichovské umělecké tiskárny Reichhold & Lang. Ten se vzpomínkami na své dětství a maminku, která mu každý den před Vánoci dávala drobnou cukrovinku, začal vydávat tištěný adventní kalendář již s 24 okénky. Nejprve ovšem nebyly otevírací. Děti dostaly dva archy, z jednoho vystřihovaly obrázky a na druhý je lepily. Až později se rozšířila otevírací verze. Právě na výzdobě a námětovém obsahu obrázků můžeme sledovat postupnou sekularizaci Vánoc – čistě náboženské motivy se postupně ředí a nahrazují motivy vánočními, pohádkovými a zimními.

Během první třetiny 20. století se kalendář v Německu začal masově šířit a opatrně i překračovat hranice. V českých zemích se šířil jen neochotně – byl německý a drahý. Nacházíme ho tak zejména v elitních, německy mluvících měšťanských rodinách, ať již v pohraničí nebo v Praze. Citelný zásah do rozvoje kalendáře způsobila hospodářská krize 30. let a příchod 2. světové války produkci na čas zastavil úplně. Ve 40. letech byly adventní kalendáře vydávány v propagandistickém duchu nacistického režimu, obsahovaly germánské motivy, jako je sluneční kolo či válečné výjevy.

Po konci druhé světové války byla brzy obnovena produkce původní, nacistickou propagandou nezatížené podoby adventního kalendáře. Většinou s využitím předválečných, sladce nevinných motivů a námětů. Zefektivněním výroby se kalendáře staly levnějším a masově šířeným zbožím. Díky vojákům vracejícím se z Německa domů se kalendáře šířily po Evropě, v Americe k jejich masové oblibě přispěl novinový článek z roku 1953 s fotkou prezidenta Eisenhowera předávajícího adventní kalendář vnoučatům. Již před válkou byly činěny pokusy plnit kalendář sladkostmi, ale až v roce 1958 se čokoládové adventní kalendáře začaly produkovat ve velkém. A opět byla kolébkou tohoto výrobku německá společnost.

Českých zemí se ale světový rozkvět čokoládových adventních kalendářů příliš nedotkl. Nový socialistický režim této západní vymoženosti, navíc protknuté křesťanskými náměty, moc nefandil. Běžný československý občan tedy s radostí každodenního objevování drobných čokolád obeznámen nebyl. Mohl si jej jako luxusní zboží koupit v Tuzexu, případně jej mohl získat od východoněmeckých sousedů. Masové rozšíření do běžných českých domácností přišlo až po roce 1989.

A kdy se objevil adventní kalendář u vás doma? Zná ho z dětství vaše maminka, nebo dokonce babička?

Od zítřka začneme s otevíráním okének muzejního adventního kalendáře! Jednotlivé dny adventního kalendáře sledujte tady: www.muzeumdc.cz/aktuality