Táto, kup mi vojáčka!

„Vojáček“, to není jen nějaká ledajaká hračka. Není to panenka, není to medvídek, není to ani Lego figurka nebo Pokémon. To máte totiž tak:

„Bylo jednou dvacet pět cínových vojáčků a všichni byli bratři, protože se narodili z jedné staré cínové lžíce. V ruce svírali pušku a tvářili se všichni stejně. Uniformu měli opravdu nádhernou. Červenou a modrou, inu náramně krásnou. Prvé, co slyšeli na tomto světě, když se odkrylo víko z krabice, v níž leželi, bylo zvolání: „Cínoví vojáčkové!“ Zavolal tak malý chlapec a zatleskal rukama.“ Tak začíná pohádka O statečném cínovém vojáčkovi od Hanse Christiana Andersena. A stejně může začít i naše výstava. To bylo totiž tak: Když jsem si koupil prvního vojáčka, byl opravdu nádherný. Ale zjistil jsem, že mi jeden nestačí. Musel jsem jich mít víc. A pak ještě víc a ještě víc. Musel jsem mít ARMÁDU. A tak jsem se „přetavil“ z obyčejného člověka ve sběratele. A za chvíli to nebyli jen vojáčci, ale také knížky o nich, o vojenství, o uniformách, o zbraních...

Teď máte i vy tu krásnou možnost přenést se z pohádkového příběhu do pohádkové skutečnosti. Sbírání vojáčků, a nejen cínových, je totiž pro nás sběratele stejně vzrušující jako chlapcova otevřená krabice. Přijďte se tedy podívat, co všechno se může skrývat pod slovem „vojáček“.