Adventní kalendář: 1. prosinec

První adventní nedělí (v roce 2025 připadá na 30. listopad) jsme oficiálně vstoupili do adventu. Pro většinu z nás to znamená sice radostný, ale často poněkud uspěchaný čas, symbolizovaný čtyřmi svícemi na věnci. Mezi jejich postupným zapalováním se snažíme stihnout úklid, nákupy, pečení i výzdobu. Na tiché rozjímání pak už nezbývá mnoho sil. Věděli jste ale, že naši předci tento čas prožívali úplně jinak?

Advent označuje období počínající první neděli po 26. listopadu, tou se také zahajuje nový liturgický rok a následující čtyři týdny se nesou v duchu velkého očekávání. Latinské slovo adventus (příchod) totiž dříve nebylo jen vzpomínkou na narození Krista v Betlémě. Znamenalo i vyhlížení jeho druhého příchodu na konci věků spolu s Posledním soudem. Advent tak nebyl jen o radosti, ale i o vážném rozjímání, kajícnosti a půstu.

AK_2025

Poslední soud od Michelangela

Možná vás překvapí, že první zmínky o adventu nepocházejí z Říma, ale od nás „zpoza Alp“ – z Galie a Hispánie. Zde měl předvánoční čas ve 4.–6. století silně asketický ráz. Odtud pronikl zpět do Říma a teprve v 8. století se pod vlivem Karla Velikého začal postupně prosazovat model čtyř nedělí, jak jej známe dnes. Definitivně se tento počet ustálil od 11. století. Výjimkou zůstává Milán, kde dodnes drží původní, šestitýdenní advent.

AK_2025

Karel Veliký, Grandes Chroniques de France, 14. stol.

I prožívání se lišilo. Zatímco Řím se radoval z blížícího se narození, západ Evropy kladl důraz na pokání. Odkaz na tuto tradici vidíme dodnes: kněží oblékají fialová roucha a v kostelech se vynechává oslavný chvalozpěv Gloria.

AK_2025

Gloria in excelsis Deo v notách

Tato „dvojí tvář“ adventu je patrná i v jeho průběhu. První část patří vážnějšímu očekávání, zatímco po třetí adventní neděli (zvané Gaudete – Radujte se!) vážnou postní fialovou barvu na chvíli vystřídá růžová. Advent pak liturgicky končí na Štědrý den večer, kdy plynule přechází v dobu vánoční.

AK_2025

Svíce na adventním věnci

Adventní čas pak vedle ryze křesťanských tradic plní řada zvyků spjatých s přirozeným tokem zemědělského roku a řemesly. Čas skoro magický odkazující i na dobu předkřesťanskou. Období věšteb, prodlužující se noci, symboliky světla a strašidelných postav. V následujících dnech si některé tyto zvyky a adventní figury připomeneme.

Věděli jste, že...
se v adventu dříve nesměla uzavírat manželství? Pokud byl sňatek se zvláštním povolením přece jen uzavřen, nesmělo jej doprovázet žádné veselí, tanec ani hostina.

<< Úvod k adventnímu kalendáři